Ars longa, vita brevis

Čínská mytologie 2

30. dubna 2007 v 23:23 |  Čínská mytologie
Čtyři diamantoví králové - V každém větším čínském buddhistickém klášteře stojí čtyři obrovské sochy nebeských strážců, kterým se rovněž říká čtyři nebeští králové neboli "čtyři nebeští mahárádžové", což svědčí o jejich indickém původu. Převzal je však jak buddhismus, tak taoismus.Původně určitě představovali čtyři světové strany a čtyři roční období.

První je pán severu Vaišravana (Pi-ša-men) s přídomkem "Ten, který hodně slyšel". Jeho atributem je krysa nebo ještěr, jenž vládne čarovnými silami.
Dhrtaráštra (Č Kuo) je pánem východu, "Ochránce království", jeho atributem je velká loutna, jíž ovládá větry.
Třetí strážce je Virúdhaka (Ceng Čang), pán jihu, s pířídomkem "Zmnožená velikost". Třímá kouzelný meč "Modrý oblak", kterým vyvolává vítr.
A poslední, Virúpákša (Kuang Mu), vládne západu, má přídomek "Velké oči" a po boku deštník. Když tento deštník otevře na celém světě se setmí.

Všichni čtyři jsou považováni za ochranné bohy buddhismu. Nebude-li se dbát Buddhova učení, přestanou svět chránit. Vzhledem k tomu, že ovládají přírodní síly, mohou velice rychle a snadno zasahovat i do lidských osudů.

Čtyři ušlechtilé pravdy - Jádro Buddhova učení stručně shrnují "čtyři ušlechtilé pravdy".
1. Na tomto světě je všechno samá strast.
2. Příčinou strastí je "žízeň", tedy chtivost, tužby, choutky, která vede k věčnému znovuzrozování.
3. Když se potlačí žízeň, strasti ustanou.
4. K potlačení žízně a tím k odstranění strastí vede osmidílná stezka:
správný názor, správný záměr, správná řeč, správné chování, správné žití, správné úsilí, spráná
bedlivost, a správné soustředění.

Čung-li Čchüan - První v řadě Osmi nesmrtelných, zvaný také Chan Čung-li, žil prý jako filozof za dynastie Čou (1122-221 př. n. l.) a pátral po tajemstvích přírody. Nakonec objevil elixír života a prášek proměny. Vypráví se příběh, že jednou šel kolem hřbitova a spatřil ženu, jak mává vějířem nad hrobem. Podivil se a zeptal se jí, proč to dělá. "Muž mi řekl," odpověděla, "že se smím opět vdát, až uschne země na jeho hrobě. Teď mám ctitele a ráda bych se vdala." Čung-li Čchüan se nad ní slitoval a nařídil svým duchům, aby jí se sušením pomohli. Žena mu za to věnovala vějíř. Když to vyprávěl své ženě, rozhořčila se a řekla, že ona by na něj tak brzy nezapomněla. Čung-li Čchüan o jejích slovech přemýšlel a rozhodl se, že ji vyzkouší. Předstíral nemoc, zemřel a pomocí prášku proměny se změnil ve sličného mladíka. Ucházel se o svou ženu a dělal jí nabídky k sňatku. Už za několik dní souhlasila. Pak po ní požadoval mozek zesnulého muže jako neklamný důkaz její náklonnosti. Žena souhlasila a otevřela rakev. Ta byla k jejímu úžasu prázdná a ctitel se v té chvíli rozplynul v oblak. Pochopila, co se stalo, a z hanby se oběsila. Čung-li je zobrazován jako tlouštík s obnaženou hrudí a dlouhými vousy. Jeho atributy jsou broskev nesmrtelnosti a vějíř, jimž dokáže zklidnit rozbouřené moře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.