Ars longa, vita brevis

Posedlost ďáblem

28. dubna 2007 v 8:44 |  Satanismus
"Pro zjišťování skutečné posedlosti je třeba zkušenosti a znalostí. A není vždy posedlostí to, co se nám vyvoláním neobyčejných a podivuhodných zjevů jako posedlost jeví a zná. Čověk, který upadá do tranzu třetího, až k rozhraní čtvrtého stupně, může, jako démon či hypnolog a touž cestou, týmiž silami vyvolat neobyčejné jevy. ... Démon, chce-li kryje svůj záměr a vliv v jedněch a těchže projevech, takže není možno s určitostí říci, komu tyto jevy přisoudit, zda jemu či podvědomé čnnosti citlivce samotného. Pravá posedlost je jev vzácný. Je možno ji (někdy) zřetelněrozpoznat tím, že z "ničeho" tvoř něco, jako příkladně se stalo v Illfurtu u dvou posedlých chlapců;, z nichž starší trhal peří z těla jemu viditelné bytosti. Toto peří zde trvale zůstalo, komise je zkoumala a prohlásila, že je skutečné a že takové peří dosud nikdo neviděl." (B. Kafka)

Podráždí-li se posedlý, nesmíme usuzovat, že každé toto podráždění vyvolala rozumová bytost - zlý duch - nebo zavržená lidská duše. Vodítkem k rozpoznání skutečné posedlosti je žádost, aby nám posedlý se slovy: "Žehnám tě ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého." Rozumová činnost ďábelská, která stále nenávidí Boha, tato slova nevyřkne a nevyhoví, naopak se rozzuří. Při vyvolané chorobné posedlosti, kdy se rozum neuplatňuje, vzatá představa ďábla zosobněná ve svém "já" nezůstává trvale při trpném stavu duše a u citlivce se dá zbortit umluvením ho k tomuto požehnání tak, že nás po delším odporu konečně poslechne. Ďábel se pro takové požehnání umluvit nedá." (B. Kafka)

Páter Pius nedoporučoval nikomu utkat se s ďáblem bez modlitby a víry v boží pomoc
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.