Ars longa, vita brevis

Květen 2007

Egyptský labyrint

31. května 2007 v 19:16 Starý Egypt
Ve fajjúmské oblasti poblíž dnešní vesnice Haváry el-Makty se nacházela pozoruhodná stavba. Byla součástí rozsáhlého stavebního programu panovníka 12. dynastie Amenemheta III. vladnoucího v 19. století př. n. l. Jednalo se o panovníkův zádušní chrám umístěný proti všem pravidlům starověku tak velkolepý, že o něm nadšeně píše nejen Hérodotos ve svých Dějinách, ale také Diodór, Strabón a Plinius. Všichni ho přitom nazývají labyrintem.
http://prophetess.lstc.edu/~rklein/images/camen3.jpg

Řecké slovo labyrinthos označovalo paláce na Krétě, v nichž se často opakovalo zobrazení dvojité sekyry (lagrys), která představovala důležitý kultovní předmět. Krétské paláce bývaly několikaposchoďové a měly množství místností, sálů, dvorů a chodeb, takže bylo obtížné se v nich orientovat. Proto se také termínu labyrint začalo používat ve významu "bludiště". Z řecké mytologie známe hrdinu Thésea, který na Krétě zabil nestvůru s býčí hlavou Mínótaura, jemuž Atéňané museli odvádět jako krvavou daň 7 chlapců a 7 dívek. Cestu ven z labyrintu v němž nestvůra žila, si Théseus našel podle nití z klubka, které mu darovala Ariadné - dcera bájného krétského krále Mínóa.

Chrám měl mít ve své nadzemní a podzemní části celkem 3 000 místnosní včtně chodeb, dvorů, sloupových síní a svatyní. Když v těchto místech dělal v letech 1888-1889 archeologické výkopy všudypřítomný Petrie, podařilo se mu lokalizovat labyrint na ploše vymezené ohradní zdí a měřící 300krát 240 m. Bohužel vlastní stavba téměř úplně zmizela a o její existenci svědčí jen malé zbytky zdí, úlomky sloupů a kemenná zeď.
Obrázek “http://faraon.wz.cz/pyramidy/amen05.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Hrobka trpaslíka

31. května 2007 v 18:42 Starý Egypt
http://img46.imageshack.us/img46/182/philaenileometerpl4hl6.jpg

Gíza nedaleko Káhiry je jedno obrovské starověké město mrtvých. Hrobky významných osobností v gízském městě mrtvých se nazývají mastaby. Pohřebiště rozkládající se na západě od Chufuovy pyramidy. Jdná se o celé pole mastab pocházejících ze 4.- 6. dynastie. Mezi nejzajimavější mastavby odkryté Junkerovou výpravou v roce 1927 patří krásná vápencová hrobka z konce Staré říše, která byla určena pro muže a jeho manželku. Proto v ní také byly dvě šachty a dvoje nepravé dveře. Neočekávaným majitelem mastaby byl trpaslík Seneb.
http://www.mujweb.cz/cestovani/petrzahnas/Naceste/Egypt/Mujvylet/Mojzis.JPG

S trpaslíky se ve starém Egyptě setkáváme poměrně často. Na jedné straně šlo o příslušníky trpasličích kmenů (Pygmejů), kteří dodnes žijí v nitru Afriky. Tito trpaslíci byli nesmírně oblíbení a na královském dvoře bavili svým tanečním uměním. Na druhé straně se týmž egyptským slovem "trpaslík" označovali Egypťané s krátkými končetinami, kteří byli postiženi vadou vzrůstu (tzv. chondrodystrofie). Mezi druhou skupinu patřil také Seneb.

Egypťané s trpasličím vzrůstem jsou často znázorňováni na reliéfech Staré říše jako sluhové v domácnostech vysokých hodnostářů nebo jako pracovníci v tkalcovských, truhlářských a šperkařských dílnách. To však nebyl případ gízského trpaslíka. Seneb totiž dosáhl významného společenského postavení, o čemž svědčí jeho hrobka poblíž Chufuovy pyramidy. Z hierogyfických nápisů se dovídáme, že Seneb byl kromě jiného správcem palácové tkalcovny, kde se tkaly oděvy pro krále a jeho dvůr. Rovněž zastával důležité kněžské funkce. Dovídáme se také, že jeho manželka Senetites měla vznešený původ. Kromě obou manželů jsou v manstabě znázorněny jejich tři děti - syn a dvě dcery.

Mezi nejkrásnější nálezy této mastaby patří malované vápencové sousoší, představuje sedící manželský pár se dvěma dětmi stojícími pod jejich otcem Senebem. Rovněž také kamenná skříňka s miniaturními alabastrovými nádobkami a kulatou alabastrová deska s kousky malachitu, používaného jako kosmetický přípravek k líčení očí.
http://www.rizzetto.com/egitto/images/m1.jpg

Záhada prázdného sarkofágu

31. května 2007 v 16:59 Starý Egypt
G. A. Reisner učinil se svou expedicí roku 1925 překvapivý objev. Při fotografování zcela náhodně zapadla fotografovi výpravy noha stativu do štěrbiny ve sklaním podloží. Během následného výzkumu se ukázalo, že jsou zde uloženy kamenné bloky, které zakrývají nějakou šachtu. Nejprve byly odryty schody a potom chdoba vedoucí k zablokované vlastní šachtě. V hloubce 9 m byl do skalní stěny vytesán výklenek, v němž se našla lebka a tři nohy mladého vola, což svědčilo o rituálu prováděném při ukládání vznešeného zemřelého do hrobky. Po dvou týdnech se dospělo až do hloubky 25 m, kde se nacházel zazděný vchod do pohřební komory. Již tehdy bylo zřejmé, že by se mělo jednat o nedotčený hrob člena rodiny stavitele největší egyptské pyramidy. V místnosti byl spatřen alabastrový sarkofág, pozlacený nábytek s toaletními předměty, kamennými nádobami, keramikou a dalšími předměty.

V únoru 1926 byl v hrobce nalezen hieroglyfický nápis zmiňující matku krále Horního a Dolního Egypta, Hetepheres I., matku Chufua.
Zbývalo už jen otevřít dvě tuny vážící sarkofág. Vše nasvědčovalo tomu, že přítomní egyptologové a vybraní hosté budou moci dne 3. března 1927 pohlédnout do tváře slavné královny žijící před 4 500 lety. Jaké však bylo jejich rozčarování, když i tento sarkofág byl prázdný. Bylo to vysvětleno přerušeným vyloupením hrobky a zničením mumie, tak byla převážná část pohřební výbavy neporušena. Panovník Chufu, jenž nebyl informován o zneuctění hrobky své matky Hetepheres, nechal v tajnosti přenést její pohřeb do neobyčejně hluboké šachty poblíž pyramidy v Gíze. Přitom šlo o natolik rychlouakci, že řemeslníci dokonce zapomněli své měděné pracovní nástroje v hrobce. Odpovědní úředníci se zřejmě obávali toho, aby se Chufu nedověděl, že do hrobky ukládají prázdný sarkofág.

Do muzea v Káhiře byly převezeny sarkofág, královnino lůžko, křeslo, nosítka, baldachýn, skřínku s dvaceti stříbrnými náramky vykládanými karneolem, tyrkysem a lapisem lazuli, měděné a zlaté toaletní předměty. Krásný a vkusný dřevěný nábytek zdobí zlaté pásy se jménem a tituly královny Hetepheres - matky stavitele prvního divu světa.
http://www.egiptomania.com/arte/tumbas/guiza/hetepheres/hetepheres13.jpg





Loď pod pyramidou

31. května 2007 v 16:32 Starý Egypt

http://www.sezona.cz/sezona6/rarity/54_4_6_pyramida.jpg

Největší pyramida v Gíze Cheopse (Chufua) skrývá ještě jednu pozoruhodnost. Přímo pod její jižní stěnou se dnes nachází velká prosklená moderní budova, v níž je nejstarší známé plavidlo světa - dřevěná loď faraóna Chufua.

Začátkem 50. let se egyptští archeologové rozhodli zbavit pouštního písku nejbližší okolí Chufuovy pyramidy. Této práci, kterou svěřili mladému egyptskému architektu K. al-Malláchovi, nikdo zpočátku nevěnoval pozornost. Bylo potřeba odstranit až dvacetimetrovou vrstvu písku promíšeného kusy vápence. Po jejím odstranění dělníci konečně narazili na opracované vápencové bloky tvořící původní dláždění kolem pyramidy a zbytky zdi, která ohrazovala pyramidový komplex. Ukázalo se však, že tato zeď překrývala dva podlouhlé prostory vytesané do skály. Archeologové se soustředili na východní z nich, který přikrývalo 41 obrovských vápencových stropních bloků, z nichž nejmohutnější vážil téměř 16 tun.
http://www.ingema.net/egypt/eg-giza25.jpg


Když byly pomocí jeřábu vyzdviženy stropní bloky, objevila se místnost dlouhá 32,5 m, pečlivě zarovnaná dřevěnými prkny, tyčemi, vesly a provazy rozloženého starověkého plavidla. Z místnosti bylo postupně vyneseno celkem 1 224 součástí lodi. Znovu sestavením plavidla byl pověřen zkušený egyptský restaurátor A. J. Mustafa, sestavení lodi mu trvalo 11 let. Musel prostudovat vyobrazení lodi a starověké pracovní postupy. Nakonec se mu podařilo sestavit jedinečnou, čtyři a půl tisíce let starou loď, jejíž délka je 43,4 m a největší šířka 5,9 m. Loď je sestavena z dřeva libanonských cedrů, popřípadě akácie, a provazy. Svým provedením napodobuje vor z papyrových stonků.

Otázka účelu lodi pod pyramidou zůstává pro egytology nevyřešenou. Bývá označována jako sluneční loď a někdo se domnívá, že napodobuje bárku v jaké se plavil sluneční bůh Re při každodenní pouti po nebeském oceánu. Při takové plavbě slunečního boha doprovázel právě v této lodi duch zemřelého panovníka. Jiní věří, že sloužila jako Chufuova pohřební loď, převážela jeho mumii z města Mennoferu do jeho údolí chrámu pod pyramidou. Není však pokázáno, že loď byla někdy použita ke skutečné plavbě. Předpokládá se, že v prostorách pyramidy byly uloženy další celkem čtyři lodě, aby mohly umožnit plavbu zemřelého panovníka do všech čtyř světových stran
http://www.geocities.com/westhollywood/heights/6620/images/chufuova_pohrebni_lod_1.jpg

http://www.stud.fit.vutbr.cz/~xsmist00/sfinga.jpg

První div světa

31. května 2007 v 15:54 Starý Egypt

Pyramidy v Gíze

http://faraon.wz.cz/cesta/giza007.jpg
Nebylo třeba je hledat ani odkrývat. Egyptské tři slavné pyramidy "kamenné zázraky" Chufua (řecky Cheopse), Rachefa (řecky Chefréna) a Menkaurea v Gíze pocházející ze 3. tisíciletí př. n. l.
Pyramid je v Egyptě více než sto, nacházejí se na různých místech země, jsou postaveny z kamene i z cihel. Liší se svými rozměry, některé jsou stupňovité, jiné lomené, další klasické jen neforemné hromady kamení a suti nebo po nich zůstaly jen krátery v pouštním písku, jež jsou pozůstatky vstupní chodby a pohřební místnosti, kdysi obsahující faraónův sarkofág s mumií a jeho pohřební výbavu. Původ jehlanového typu pyramidy měl zajišťovat ochranu pohřbeného těla nejlépe. Na počátku Staré říše se prosadil styl stupňovitých pyramid a na konci 3. dynastie (po roce 2 600 př. n. l.) se prosadil tvar jednoduchého hladkého jehlanu. Vyvrcholení představují tři gízské pyramidy panovníků 4. dynastie - první div světa.
Gigantické gízské pyramidy dávaly postupně vzniknout nejrůznějším dohadům a smyšlenkám o jejich smyslu a účelu. A tak pyramidy byly považovány například za pokladnice faraónů, biblické Josefovy sýpky, schránky starověké moudrosti, do jejichž rozměrů je zašifrována budoucnost lidstva, nebo dokonce za protiatomové kryty. Zkresléné představy se týkali i způsobu jejich stavby. Do nekonečna se opakovalo Hérodotovo tvrzení o tom, že Chufuovu pyramidu v Gíze stavělo 100 000 lidí po dobu 20 let, a Plútarchův údaj, že ji stavělo dokonce 360 000 lidí. Dnes víme, že v době stavby Chufuovy pyramidy před 4 500 lety měl celý Egypt přibližně 1 milión obyvatel. Chufuovu pyramidu v Gíze mohlo stavět nejvýše 30 000 lidí. Při stavbě pyramid používali dělníci kamenné, dřevěné a měděné nástroje. Při přepravě bloků využívali dřevěných saní, lodí a síly tažného dobytka. Kamenné bloky se přitom postupně dovlékaly do stále větší výšky budované pyramidy po uměle navršených širokých rampách.
http://divysveta.webz.cz/afrika/egypt03.jpg
http://www.geocities.com/WestHollywood/Heights/6620/images/101_pyramidy_pri_zapadu_slunce.jpg

Nejstarší pyramida

30. května 2007 v 13:15 Starý Egypt
Na západním břehu Nilu ve vzdálenosti asi 30 km jižně od Káhiry se dosud skrývají zbytky slavného sídelního města Mennoferu. Jeho obyvatelé po celá tisíciletí pohřbívali své mrtvé na nedalekém pohřebišti na okraji pouště, je nazýváno podle vesnice Sakkáry. Nejpozoruhodnější sakkárskou stavbou je stupňovitá pyramida panovníka 3. dynastie Džosera z 27. století př. n. l. Pruský baron Minutoli v roce 1820 do ní objevil vchod a některé z jejích podzemních prostor. Do Berlína německý egyptolog R. Lepsius odvezl krásné, zelenými fajánsovými dlaždicemi vykládané dveře, které pocházejí z podzemních prostor Džoserovy pyramidy.
http://faraon.wz.cz/cesta/sakkara001.jpg
Základy stavby položil již Džoserův předchůdce Nebka. Dobudovl ji však právě Džoser ( 3.- 6. dynastie). Bylo použito nového stavebního materiálu - kamene. Džoserův posvátný areál v Sakkáře, který měl být panovníkovým sídlem "navěky", vymezovala více než 10 m vysoká vápencová ohradní zeď s mohutnými baštami. Uprostřed areálu, který je dlouhý 545 m a široký 280 m, stojí šestistupňová pyramida vysoká 60 m. Tato pyramida byla vybudována ve čtyřech stavebních etapách. Na počátku to byla hranolovitá stavba, která se rozšiřovala ve supňovitou pyramidu. Její půdorys byl narozdíl od ostatních pozdějších pyramid obdélníkový. Džoserova pyramida má velmi členité podzemí s mnoha šachtami, chodbami a místnostmi, které kdysi sloužily k uložení ostatků panovníka a členů jeho rodiny. Duch zemřelého krále měl možnost se pohybovat po celém areálu, kde se nacházel také velký otevřený dvůr se dvěma oltáři, dvůr obklopený kaplemi bohů, vstupní kolonáda, chrám a další stavby. Stupňovitá pyramida je symbolickým zobrazením vycházejícího slunce, a tedy každodenné se znovurodícího panovníka - syna slunečního boha.
http://www.dejepis.com/pict/dzoser.jpg
Zastavitele Džoserovy pyramidy byl považován architekt, mudrc a lékař Imhotep, v pozdějších dobách byl také uctíván jako uzdravující božstvo. V Džoserově areálu se nalezl podstavec sochy, na němž bylo v hieroglyfech uvedeno Imhotepovo jméno a titulky.
Obrázek “http://history-world.org/imhotep.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
http://clendening.kumc.edu/dc/pc/imhotep01.jpg

Obrázek “http://www.iqb.es/historiamedicina/personas/bpics/imhotep.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.




Džoserova pyramida se stala inspirací jako stavební vzor. V blízkosti Džoserova areálu se nachází nedokončená stupňovitá pyramida krále Sechemcheta, zkoumal ji egyptský archeolog M. Z. Goném.
Tato pyramida však přinesla velké zklamání. Až do poslední chvíle se věřilo, že by se v ní mohla skrývat neporušená panovníkova mumie. Když bylo ale konečně zvednuto víko, sarkofág byl prázdný.


http://staroveky-egypt.wz.cz/kralove/0301_dzoser/pics/temple_t_96-6304-19.jpg

Jean Francois Champollion

29. května 2007 v 20:33 Starý Egypt
http://www.ankhonline.com/champoll_1.gif
Champollion se narodil 23. prosince 1790 v jihofrancouzském městečku Figeac jako syn knihkupce. Vyrůstal však v domě svého staršího bratra v Grenoblu a již v raném dětském věku se hluboce zajímal o cizí jazyky, mimo jiné hebrejštinu, arabštinu a syrštinu. Tehdy si také předsevzal, že rozluští egyptské hieroglyfy. V 16 letech začal na pařížské univerzitě studovat perštinu, sanskrt, arabštinu a koptštinu. Díky neobyčejnému nadáni, schopnostem a píli se již jako osmnáctiletý stal profesorem dějin na nově založené fakultě v Grenoblu.

Všechny volné chvíle Champollion trávil studiem Rosettské desky a dalších egyptských nápisů. První úspěch se dostavil, když se mu na Rosettské desce podařilo v hieroglyfech přečíst jméno vládce Ptolemaia a slané královny Kleopatry. Brzy byl také schopen přečíst řady řeckých a římských vládců Egypta uvedená v jiných nápisech. A když se mu v září roku 1822 konečně podařilo určit jména egypských vládců Thutmose a Ramesse, mohl zvolat památná slova: "Mám to!"
http://www.cartage.org.lb/en/themes/GeogHist/histories/Oldcivilization/Egyptology/Notes/photo2.jpg

Rosettská deska

29. května 2007 v 20:16 Starý Egypt
http://www.lingvistika.mysteria.cz/egypt_soubory/rosetta.gif

V roce 1799 došlo k jednomu z vůbec nejvýznamnějších archeologických objevů všech dob, k objevu Rosettské desky. Bylo to v západní části delty poblíž města Rašídu. Popsanou desku z černého bazaltu nalezl francouzský důstojník P. F. X. Bouchard, jenž patřil k Napoleonově armádě.

Bylo jasné, že nápisy na desce jsou ve třech různých písmech a že nejspíše obsahují tři verze téhož textu. Jedna z nich byla řecká. Tento poznatek mohl hrát klíčovou úlohu při luštění a čtení zbylých dvou nápisů psaných egyptštinou v hieroglyfickém a démotickém písmu. Proto byly okamžitě zhotoveny kopie a odlitky desky a zaslány vybraným učencům do celé Evropy s tím, aby se pokusili o rozluštění obou egyptských verzí textu.
Z rukou Francouzů musela být vydána po jejich kapitulaci roku 1801 i s jinými egyptskými památkami vítězným Angličanům. A tak Rosettská deska jako součást anglické válečné kořisti byla v roce 1802 přivezena do Londýna a vystavena v egyptském oddělení Britského muzea, kde se nachází dodnes.
Hieroglyfy se podařilo rozluštit mladému, nadanému a ctižádostivému francouzskému učenci J. F. Champollionovi. Rozluštění oznámil 27. září 1822 formou dopisu zaslaného tajemníkovi Královské akademie v Paříži. A právě tento obsáhlý "Dopis panu Dacierovi" se stal první knihou právě založeného vědního oboru - egyptologie. Napsal dále Egyptské gramatiky a Egyptský slovník. Tyto knihy však vyšly až po jeho smrti (4. března 1832).
http://www.asmat.cz/img/fotky_velke/563_v.jpg
Co tedy obsahoval rozluštěný dvojjazyčný nápis zaznamenaný třemi různými písmy? Jednalo se o kopii dekretu sepsaného u příležitosti prvního výročí korunovace panovníka Ptolemaia V. Epifana, v němž mu mennoferští kněží děkují za vykonané dobré skutky a na oplátku se mu zavazují zhotovit sochy a umístit je ve svatyních všech chrámů a navždy okázale slavit jeho narozeniny a výročí korunovace. Když se kněží v roce 196 př. n. l. rozhodli v závěru textu uvést pokyn, aby dekret byl sepsán v hieroglyfickém, démotickém a řeckém písmu, jistě ani netušili, že se stane po dvou tisíciletích klíčem k rozluštění staroegyptských hieroglyfů.
http://egyptology.wz.cz/images/hieroglyfy.jpg
http://www.egyptologie.cz/Image/staroveky-egypt/egyptske-hieroglyfy.jpg

Asuán

29. května 2007 v 17:09 Starý Egypt
V letech 1898-1902 byla postavena Asuánská přehrada, která se zvyšovala. To mělo velké důsledky pro Núbijce, kteří byli nuceni přemístit svá města a vesnice výše. Zvedající se hladina ohrožovala řadu starověkých núbijských památek, proto vznikaly rozsáhlé archeologické akce. U Asuánu byla kvůli elektrické energii postavena Vysoká přehrada (1960-1970), pro egypťany nezbytné vodní dílo. Vztoupalo ohrožení, že dosud neprozkoumaná sídliště, pohřebiště, chrámy a pevnosti, by měly navždy zmizet pod hladinou Nilu. Proto vznikla mezinárodní spolupráce na záchraně núbijských památek.

Technicky, finančně i časově nejnáročnější byla záchrana vybraných stavebních památek spojená s jejich rozložením a přepravou na bezpečné místo a znovu sestavením. Týkalo se to zvláště dvou slavných skalních chrámů Ramesse II. a jeho manželky Nefertari v Abú Simbelu, přemístění stálo 42 miliónů dolarů, do spolupráce se zapojilo 48 států.

http://www.volny.cz/staryegypt/Abu%20Simbel%201.jpg
Chrám Ramesse II. zdobí jeho sochy v nadživotní velikosti.

http://www.mujweb.cz/cestovani/petrzahnas/Naceste/Egypt/Mujvylet/AbuSimbel.JPG


Další zachráněná stavba byla na nilském ostrově Philae (zvaném "Perla Egypta"), jenž byl rozložen na 40 000 kamenných bloků a sestaven na ostrově Agilkia.
http://valda.wz.cz/philae2.jpg

Celkem na 1 600 pískovcových bloků byl v letech 1962-1963 rozložen ptolemaiovský chrám v Kalábši, který nechal přestavět římský císař Augustus. Všechny bloky chrámu připomínající svými rozměry gotickou katedrálu byly na lodích převezeny asi o 50 km dál na sever a znovu sestaveny poblíž Asuánu.
http://faraon.wz.cz/cesta/kalabsa002.jpg

Dne 10. března 1980 byla akce UNESCO slavnostně prohlášena za ukončenou s tím, že zůstává trvalým dokladem přátelské spolupráce mezi národy světa.

Núbie

29. května 2007 v 16:38 Starý Egypt

Núbie - brána do černé Afriky

http://www.nomad.cz/zajflash07/mapy/m651.gif

Je to oblast údolí Nilu v úseku od prvních peřejí (kataraktu) u egyptského Asuánu až po čtvrté peřeje v okolí súdánské Kareimy

Je tam typicky pouštní podnebí s vysokými teplotami a výraznou suchostí vzduchu. Převládající jižní vítr činí život v Núbii téměř nesnesitelným. Právě Núbií prochází obratník Raka, v jehož blízkosti je nejteplejší a nejsušší podnebí na zemi.

V období 12. dynastie Egypťané pořádali do Núbie četná vojenská tažení a budovali na jejím území pevnosti, které měly držet celou zemi v poslušnosti. Egyptští panovníci stavěli v Núbii krásné chrámy zasvěcené egyptským božstvům. Do Egypta z ní proudilo zlato, stavební kámen, dřevo, stáda dobytka, slonovina, kožešiny, kadidlo a koření. Po obchodní stránce se Núbie stala bránou do černé Afriky.

http://www.shenoc.com/nubie%20ROI%20AMANIKHABALE%2050-40avjc.jpg


Z bezprostředního egyptského vlivu se Núbie osamostatnila až na sklonku Nové říše. Pak se Núbie i s Horním a Dolním Egyptem dostala do rukou 25. dynastie zvané etiopská, hned po tom podlehla vpádu Asyřanů. Na počátku 3. století bylo hlavní město Núbie přeloženo dále na jih do Meroe, kde se vytvořila silná merojská říše, trvala přibližně šest století. Po pádu Meroe se vývoj Núbie ubíral ke křesťanství a posléze i k islámu.

http://imagineressources.linternaute.com/document/image/540/lac-deserts-mirage-abou-egypte-180122.jpg

Obrázek “http://www.voyageatheme.com/voyages/SOHI002/images/gallery/musawwarat.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.


Sínaj

28. května 2007 v 18:40 Starý Egypt

Sínaj - most do Asie


K Egyptu tradičně patří Sínajský poloostrov, jenž má tvar trojúhelníka zúžujících se směrem k jihu. Tento tzv. most do Asie leží východně od Egypta, přičemž na západě je ohraničen Suezským zálivem a na východě Akabským zálivem. Jižní část poloostrova je skalnatá s nadmořskou výškou pohybující se mezi 750 - 1 500 m. Tady se také nachází nejvyšší vrchol Sínajského poloostrova - hora svaté Kateřiny (2 637). Severní část polostrova je plošina postupně se svažující ke Středozemnímu moři.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Greatrift.jpg/250px-Greatrift.jpg
Již od počátku Staré říše starověcí Egypťané pravidelně vysílali výpravy, které měly přivézt modrý nerost tyrkys a velice potřebnou měď. Doprovázely je vojenské oddíly, které jim zaručovaly bezpečnost. Na sínajských skalách byly nalezeny kresby a nápisy, většinou na nich vidíme opakující se scénu, kdy egyptský panovník se chystá palicí zasadit palicí smrtící úder zajatému klečícímu beduínskému náčelníku. Jako výraz vítězné scény, jehož součástí byl oslavný nadpis, jehož součástí bylo jméno panovníka a rok jeho vlády.
Obrázek “http://staroveky-egypt.wz.cz/kralove/0302_sechemchet/pics/sinai_foe.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.


http://i3.cn.cz/3/1090496841_mojzisova_hora.jpg

Poušť a oázy

28. května 2007 v 18:05 Starý Egypt
Úrodné nilské údolí a deltu nazývali staří Egypťané Kemet, Černá země, na rozdíl od pusté a obavané ouště, kterou označovali slovem Dešret, Červená země. Současný název země na nilu má zcela odlišný původ. Pochází totiž ze staroegyptského pojmenování pyramidy panovníka Pepiho I. ze 6. dynastie: Mennefer Pepi, Pepi je pevný a dobrý. Podle pyramidy bylo pojmenováno i hlavní, sídelní město Staré říše - Mennofer (řecky Memfis). Náboženské jméno Mennoferu potom znělo Hikuptah. Palác Ptahova ducha, což v pozdějším řeckém přepisu dalo Aigyptos. Jméno boha Ptaha v názvu Hikuptah bylo zcela na místě, neboť bůh Ptah byl hojně uctíván právě v této oblasti.
http://www.egyptology.wz.cz/images/rachefova.gif
Obrázek “http://www2.unil.ch/gybn/Arts_Peuples/Aigyptos/images/abousimbel.jpeg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
Pravým opakem úrodného a obydleného nilského údolí a delty byla nehostinná a nebezpečná poušť, která byla považována za království boha Sutecha. Starověcí Egypťané se jí obávali, neboť podle jejich názoru byla obývána zlými démony a představovala tedy svět nepořádku, zla a smrti.
Obrázek “http://www.garba.cz/maroko/41c_duna_a_vitr_sm.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
Jedinými ostrovy zeleně a vody, a tudíž i života v písečném moři Západní pouště je řetěz oáz táhnoucí se v severojižním směru. Oázy Západní pouště jsou směrem od severu k jihu v pořadí: Bahríja, Faráfra, Dáchla a Chárga. Nejzápadnější a asi nejznámější egyptská oáza se nazývá Síva. Je proslulá tím, že tu stával velký Amonův chrám, jenž v roce 331 př. n. l. navštívil vojevůdce Alexandr Veliký a nechal se zde kněžími prohlásit za syna boha Amona.
Obrázek “http://www.lezec.cz/fotos/clanky/c030130c.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
http://georgije.ekof.bg.ac.yu/~geografija/images/stories/slike/oaza.gif

Slunce znamená život

27. května 2007 v 12:14 Starý Egypt
https://akela.mendelu.cz/~xdevatov/slunce.jpg

Každý, kdo někdy pocítil sálající paprsky egyptského slunce, pochopí, proč se u starověkých Egypťanů slunce těšílo takové úctě a vážnosti. Svědčí o tom nesčetná znázornění slunečního božstva, chrámy a svatyně budované na jeho počest a bezpočet mýtů, modliteb a chvalozpěvů oslavujících slunce.

Sluneční bůh byl uctíván v Egyptě již v pravěkých dobách. Hlavním kultovním místem slunečního boha Rea se stalo město On, které Řekové nazvali Héliopolis (Sluneční Město). Byly budovány chrámy v oblasti Abúsíru, jejichž dominantou byl vysoký vápencový obelisk - kultovní předmět boha Rea. V Héliopoli se tomuto Reovu předmětu říkalo benben a podle představ Egypťanů se na jeho pozlacenou špici snášel každé ráno bůh Re v podobě ptáka benu. Podle Řeků byl tímto ptákem fénix, jenž se po smrti v plamenech rodil k novému životu

Amenhotep IV. pak zavedl uctívání jediného boha slunce Atona, jehož nechal znázorňovat jeho sluneční kotouč s vyzařujícími životodárnými paprsky, které byly určené všem bytostem. Sám zpracoval Chvalozpěv na slunce.


Ukázka:

Krásně vycházíš v záři
na nebeském obzoru,
ty žijící slunce, jež dáváš život!
Vycházíš na východním obzoru
a naplňuješ všechny země svojí krásou.
Jsi působivé, mocné a třpytivé,
vysoko nad všemi zeměmi.
...
Všem zemím - Sýrii, Núbii
i egyptské zemi -
jsi přidělilo území a poskytlo obživu.
Jeden každý má co jíst a má určenou dobu života.
Jazyky lidí se liší,
právě tak jako jejich vlastnosti -
i barvu pleti mají různou: tak jsi odlišilo cizince.
...
Země povstává díky tobě,
neboť jsi ji stvořilo:
když vycházíš, žije se,
když zapadáš, umírá se.
Oči hledí na tvou krásu, když zapadáš,
veškeré práce ustávají, když mizíš na západě.
Když znovu vyjdeš vše rozkvete pro krále,
rovnováha vládne od okamžiku, kdy jsi vytvořilo zemi.
http://www.starovekyegypt.wz.cz/Obelisk.jpg


Kouzelná země na Nilu

27. května 2007 v 11:57 Starý Egypt

Egypt - dar Nilu

http://www.geraldbrimacombe.com/Egypt/Egypt%20-%20Sphinx%20w%20pyramid%20&%20ruins%20Hz.jpg
Egypt se nachází v severovýchodní části Afriky. Jeho přirozenou hrajicí je Středozemní a Rudé moře. Egypt jako součást východní Sahary patří k nejteplejším a nejsušším místům na zemi. Ale v dávných dešťových dobách, které odpovídají evropským ledovým dobám, krajina oplývla bohatou zelení a zvířenou. Tehdy byli v Egyptě běžní sloni, žirafy, lvi, antilopy, gazely, hyeny, krokodýli, hroši i nosorožci. Když ale na Sahaře doznělo v polovině 3. tisíciletí př. n. l. poslední vlhké období, vystřídalo ho suché a teplé podnebí, které trvá dodnes. Krajina začala postupně vysychat a ze stepí a polostepí se stala poušť. Díky jarnímu tání sněhu a prudkých dešťů se veletok Nil začal pravidelně vylévat ze svých břehů a po dobu čtyř měsíců v roce zaplavoval celé své údolí v Egyptě. To s sebou přinášelo tmavé úrodné bláto a hlínu, došlo k zavlažování a zúrodňování nilských břehů. Obyvatelé byli závislí na úrodé dané výškou záplavy. Z počátku byla obdělávána pouze zatopená půda, teprve z konce 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí písemné zprávy o budování zavlažovacích zařízení, kanálů a stavidel. Obyvatelé Egypta Nil uctívali a přinášeli jí obětiny, pořádali na její počest oslavy a obráceli se k ní v modlidbách.

Vztah mezi nejdelší řekou světa a Nilem (6 671 km) a zemí dobře vystihl řecký historik Hérodotos, jenž před téměř 2 500 lety přiléhavě nazval Egypt "darem Nilu".

Nilu je věnováno jedno z nevýznamnějších staroegyptských básnických děl - Chvalozpěv na Nil. Je to mistrovský chvalozpěv o 140 verších, jehož autorem byl nejspíš mudrc Cheti.

Ukázka:
Buď pozdraven, Nile,
jenž prýštíš ze země a plyneš, abys poskytl Egyptu život!
...
Když se opozdíš, nosy se zacpou
a z každého je rázem chudák,
bohům se dostává méně obětních chlebů
a milióny lidí umírají.
...
Když stoupáš, země jásá
a každý se raduje:
ústa se rozesmějí
a zuby zazáří.
...
I kdyby lidé uctívali všechny bohy,
pták v poušti neslétne,
člověk si ruku nepozlatí,
stříbrem se neopije,
lapisem lazuli se nenají:
ječmen je nad všechno bohatství!
...
Vracej se do Egypta, ty, jenž zajišťuješ mír
a dodáváš zeleň oběma břehům!
Udržuj naživu lidi i zvířata
pomoci darů svých polí!
Vzkvétej neustále, vzkvétej neustále,
Nile, vzkvétej neustále!
Obrázek “http://ziggyweb2.wz.cz/egypt/obrazky/nil.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Bludný holanďan

27. května 2007 v 10:26 Piráti
http://image.guardian.co.uk/sys-images/Film/Pix/gallery/2006/06/20/davyjones3.jpg
Pokud se námořníci budí s křikem ze sna, určitě se jim zdálo o lodi duchů a její hrůzostrašné posádce. Podle námořní legendy se Bludný Holanďan vynořuje z mořských hlubin, ráhnoví má pokryté řasami jako těžkou záclonu, zatímco plachty září jako planoucí oheň. Mořskou hladinou brázdí tato loď rychlostí blesku i za naprostého bezvětří a její paluba teskně vzdychá lidskými hlasy umořenými staletími těžké dřiny. Pokud námořníci ztroskotájí či spadnou přes palubu a jsou odsouzeni k záhubě, brzy poznají, že Bludný Holanďan není žádná babská povídačka. Tato děsivá loď se zčistajasna oběví před jejich zraky a vytáhne je ze spárů smrti, aby je vystavila mnohem strašnějšímu osudu - službě na palubě lodi, jejímž kapitánem je Davy Jones.










Jak se zrodila legenda o Bludném Holanďanovi
Kdysi dávno v 17. století žil v Holandsku kapitán se jménem Barent Fokke. Byl prý velmi ošklivý a sprostý, ale vynikající námořník. Byl velice schopný v oblasti navigace, znal proudy a dobře využíval vítr. Například z Amsterdamu do Batávie byl schopný urazit vzdálenost za mnohem menší dobu než jeho součastníci. Proto se říkalo, že má uzavřenou smlouvu s ďáblem. A není se ani čemu moc divit, vzhledem k tomu, že se z jedné plavby už se nikdy nevrátil.
Obrázek “http://www.themovieblog.com/archives/Davy-Jones-After.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
Další kapitán se jménem van der Dekken byl posedlý touhou obeblout Mys dobré naděje. A to i přestože tam odedávna vanou nepříznivé větry. Proto podepsal smlouvu s ďáblem, aby mu pomohl v plavbě kolem Afriky.
Jeden kapitán zase vyplul na moře o Velkém Pátku. Což bylo v té době pro námořníky naprosto nemyslitelné
Dalšího nechtěli přijmout do žádného přístavu. Na jeho lodi totiž vypukla nemoc beri-beri a tak musel pořád plout po moři.

Další člověk, švec Ahasver, byl postižen kletbou, když nepomohl Kristovi na jeho cestě do Golgotu. Musel stále bloudit světem a nikdy nezemřel.

A teď si to dejte všechno dohromady. Přidáte trochu lásky a zklamání a máte dojemný příběh kapitána, kterého od věčného bloudění po moři může zachránit jen láska věrné ženy.
http://tn3-1.deviantart.com/fs5/300W/i/2004/364/8/6/Pirate_Moon_by_glitterplague.jpg

Význační privatýři

26. května 2007 v 11:03 Piráti
Pirát pověřený k činnosti vládou je privatýr, nebo i korzár.


Robert Surcouf

http://perso.orange.fr/marine-imperiale/amiraux/images/surcouf.jpg

Byl slavným francouzským korzárem, který se během své legendární kariéry zmocnil čtyřiceti sedmi lodí a byl proslulý svou galantností a rytířstvím. Za to byl nazýván Král korzárů.

Narodil se v prosinci roku 173 v bretaňském opevněném městě Saint-Malo, které bylo tradiční korzárskou pevností. V mládí navštěvoval církevní školu a byl vychováván jezuity. V patnácti se nechal zajmout na obchodní loď plující do Indie. Zůčastnil se obchodu s otroky v Mosambiku a Madagaskaru. Vypukla válka mezi Francií a Anglií. Zajmul tři anglické lodě s potravinami a odplul s nimi do hladovějícího Port Louis.

V květnu roku 1800 se Surcouf stal velitelelm La Confiance, rychlé fregaty s osmnácti děy, a začátkem března s ní zajal devět britských lodí. 7. října roku 1800 se v Bengálském zálivu La Confiance setkala s lodí Kent vyzbrojenou třiceti osmi děly a se čtyřmi sty muži a vojáky na palubě. Navzdory nepřátelské přesile tři na jednoho se Surcouf kentu zmocnil. Ve Francii se stal žjící legendou a v Anglii veřejným nepřítelelem, na jehož hlavu byla vypsána odměna pěti miliónů franků.
Surcoufa přijal sám cisař Napoleon a udělil mu titul barona.
Vypráví se o něm, že roku 1817 vyzval na souboj dvanáct pruských důstojníků za to, že v baru urazili jednoho starého muže. V souboji jich jedenáct (jednoho po druhém) zabil. Jen posledního nechal na živu, aby mohl souboj dosvěčit.
Surcouf zemře l8. července roku 1827 a na jeho poslední cestě byl doprovázen flotilou čítající více než padesát plachetnic.
Zajmutí lodi Kent
Soubor:Confaince Kent fight.jpg
Obrázek “http://perso.orange.fr/marine-imperiale/amiraux/images/kent.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.


Francis Drake
Viceadmirál Sir Francis Drake (asi 1540 - 28. ledna 1596) byl anglický korzár, navigátor, admirál, politik a konstruktér alžbětinského věku.
První Angličan, který v letech 1577 až 1580 obeplul svět. Tuto objevitelskou a cestopisnou výpravu zkombinoval s brutálními pirátskými útoky na španělská města a lodě na západním pobřeží Ameriky, které bylo do té doby považováno za relativně bezpečné. Získal tak proslulost i obrovské bohatství. Přes zuřivé protesty španělského velvyslance nebyl potrestán, naopak jej královna Alžběta I. pasovala na rytíře. V roce 1588 porazil na moři část španělské Armady.
Zemřel v brzkých ranních hodinách 28. ledna 1596 na záchvat zimničné choroby (pravděpodobně žuté zimnice). Byl pohřben do moře poblíž Puerto Bello (Panama).
Obrázek “http://www.bamby.de/1967/Drake05a.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
http://www.know-library.net/images/thumb/b/bd/250px-Francis_drake.jpg
Pomník Francise Drakea v Plymouthu

Soubor:Sirfrancisdrake.jpg


Význační piráti

26. května 2007 v 10:35 Piráti
Henry Morgan

(asi 1635 - 25. srpna 1688) byl pirát a kaper velšského původu, který si získal jméno nejprve jako jeden z nejvýznamnějších vůdců Karibských pirátů a posléze jako jejich nepřítel, když vstoupil do anglických služeb a přijal úkol pirátství potlačit. Byl výkonným guvernerém Jamajky.
http://prestwidge.com/images/captainsirhenrymorgan.gif
Obrázek “http://www.data-wales.co.uk/morganhtr.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
Obrázek “http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Morgan%2CHenry.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Chajruddín Barbarossa

(mezi 1467 a 1475 Mitilene, ostrov Lesbos v dnešním Řecku - 4. července 1546 Istanbul, Turecko) byl osmánský pirát a korzár. Vládl v Alžírsku, snažil se o ovládnutí západního Středomoří, později byl jmenován pašou (vysoký úředník, vojenský hodnostář) a kapudan pašou Osmánské říše. Roku 1535 a 1541 čelil úspěšně útoku španělského krále Karla V.
Obrázek “http://upload.wikimedia.org/wikipedia/cs/d/df/Chajr_ad_Din.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Klaus Störtebeker

( 1360 - 21. října 1401) byl nejslavnějším pirátem v oblasti Baltského a Severního moře, patřil k pirátskému spolku zvanému Vitalienbrüder. Podnikal přepady na území Dánska a na hanzovní statky. Byl zajat po námořní bitvě u Helgolandu a popraven se svými lidmi v Hamburku. Jejich hlavy byly nabodnuty na kůly a vystaveny podél Labe na výstrahu jiným pirátům.

Pomník Klause Störtebekra v Hamburku
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/86/Stoertebeker.jpg

Obrázek “http://www.muenster.de/~voigt/stoerte2.gif” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.


http://fhh.hamburg.de/stadt/Aktuell/senat/rathaus/ausstellungen/hammaburg/anhang/bilder/s-70-stoertebeker-600pixel,property=panorama.jpg

Piráti

26. května 2007 v 10:12 | Shans
Pirát je někdo, kdo drancuje, okrádá, plení a loupí bez pověření nějakého suverénního státu na moři. Piráti obvykle přepadají jiné lodě, ale samozřejmě mají i své cíle na pobřeží. Činy pirátů podobné těmto se nazývají pirátství.
Ve skutečnosti ale piráti často trpěli hladem, nestali se pohádkově bohatými a umírali mladí.
Požadující právo volit a nahrazovat své velitele. Kapitán pirátské lodě byl často nelítostný bojovník, ve kterého posádka vložila svou důvěru. Nicméně když nešlo o bojovou pohotovost, obvykle autoritu přejímal kormidelník.
Mnoho skupin pirátů dělí svou kořist, ať už je jakákoliv, podle komplikovaného schématu každý z muž obdrží svůj díl. Piráti zranění v bitvě si dopřávají speciální kompenzace. Všechny tyto podmínky byly často odsouhlaseny a sepsány. Tyto záznamy však mohou být použity jako usvědčující důkazy, ž;e jednali nezákonně.
Piráti svorně přijali vyvrženectví z tradičních společností, nebo možná v sobě našli jen spřízněné duše vyvrhelů. Byli ale známí například i tím, že osvobozovali otroky z otrokářských lodí a vítali je ve svých řadách.
Oběti pirátství
Jako mladík byl Julius Caesar zajat piráty (67 př. Kr.) a vězněn pro výkupné. Později zničil pirátské pevnosti na ostrovech ve Středozemním moři. Jako piráti byli označováni také vikingové, kteří napadali Britské ostrovy a Evropu z moře. Během Dětské křížové výpravy arabští piráti zajali a zotročili tisíce křesťanských dětí. Ochránce životního prostředí a jachtař Peter Blake byl zabit piráty v roce 2001.


Způsob boje

26. května 2007 v 9:05 Vikingové
Obrázek “http://www.cdli.ca/CITE/Viking_Boat.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

The Viking
Značná pohyblivost a moment překvapení jim často při střetu dovolily vyrovnat početní převahu nepřítele.

Vikingové byli známí až legendární obratností v ovládání zbraní. Dovedli velmi dobře bojovat oběma rukama, často si předávali zbraň z jedné ruky do druhé, aby nepřítele zmátli. Někteří byli tak silní, že dokázali kopím probodnout štít i s nepřítelem, jiní zase v letu chytili nepřátelský oštěp a hodili jej zpět.

Štíty používali v obraně i v útoku jako zbraně. Nejdříve úderem štítu vyrazili nepříteli zbraň z ruky a pak ho hranou štítu srazili k zemi. Jiným známým vikingským trikem bylo nechat nepřítele zabodnout zbraě do svého štítu, pak jej i se zbraní, kterou pevně držel, srazit k zemi a okrajem štítu ho dorazit ranou do krku. V boji zblízka se snažili nejprve rozpůlit jedinou ranou sekery protivníkův štít a druhou ranou jej zabít. K tomu vyvinuli vhodný typ sekery, jejímž ostřím při ráně vedené dolů štít rozsekli a při pohybu vzhůru jejím bodcem rozpárali hruď nebo krk.

Při boji s mečem raději bodali nepřítele do ramen, loktů či kolen než aby sekali. V bitevní vřavě obvykle využívali postavení ve dvojici, vzájemně si kryjíce záda. Sasové zjistili, ž;e jediný způsob, jak útoku Vikingů odolat, je postavit ze štítů zeď, která by je chránila a umožnila jim bojovat. Vikingové čelili této taktice tím, že se snažili štítovou zeď rozbít oštěpy, házenými zdálky, a tím donutit protivníka k boji muže proti muži.
Drakkar - Vikingská loď, kterou znají všichni.


Mezi "obyčejnými" válečníky se mezi nimi vyskytovali i tzv. berserkrové, kteří u protivníkůbudili oprávněnou hrůzu a děs. Bylo o nich známo, že jakmile začnou útočit, nikdy neustoupí. V boji mezi dvěma oddíly se berserkr náhle oddělil od formace, strhal ze sebe brnění (a někdy i oblečení), začal divoce křepčit a vykřikovat, pak rozbil svůj štít aby bylo jasné, že se nehodlá krýt a chce zabít co nejvíc nepřátel. Po tomto úvodu se divoce vrhl do útoku na nepřítele. Často se mu podařilo prolomit nepřátelskou obranu a dostat se hluboko do nepřátelské formace, než byl sám zabit.

Vikingové bojovali často, a dalo by se říci že i rádi. Nebáli se zemřít, doufali, že když budou bojovat statečně a padnou, po smrti si pro ně příjdou služebnice boha Odina (Valkýrie) a odnesou je do Valhally. Naopak na muže, který zemřel na nemoc či stářím, čekala mrazivá, nevlídná říše bohyně podsvětí Hel. I staří, šediví válečníci tedy raději vyráželi do boje či na loupežvé výpravy, aby náhodou nezemřeli doma v posteli.
http://sailing-ships.oktett.net/viking.jpg
Viking
Obrázek “http://koktejl.czech-press.cz/preview/1997/11/138.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Vikingové

26. května 2007 v 8:34 Vikingové
Patřili mezi germánské kmeny, které se rozšířily skoro po celém světě. Slovo Viking je pravděpodobně odvozeno od vík=záliv, říkali si tak obyvatelé tří severských zemí - dnešního Dánska, Norska a Švédska. V západní Evropě jim spíše přezdívali Normané a ve východní zase Varjagové.
How a Viking chief may have looked
Vikingové byli ohromní mořeplavci, bojovníci, stavitelé lodí a kováři, kteří podnikli mnoho bojových výprav. Na cestách byl jejich hlavní zbraní moment překvapení. Používali dva typy lodí: Drakary a Knarry. Do drakar se vešlo až 50 válečníků, měli čtvercové plachty na snímatelné stěžni a byly lehké a rychlé, zatímco knarry byly spíše obchodní lodě převážející obilí a suroviny z míst, kde jich byl dostatek, ale také převáželi občany, kteří nebyli bojovníky. Výpravy se mockrát protáhli až na několik let. Zbraně, jež vikingové používali nejčastěji bylo kopí, meč a sekera, bránili se kruhovými či oválnými štíty a hlavy jim chránily přilby. Dříve než kopí používali oštěp, ale kopí je kopí. V Evropě byli proslaveni svou zbrojí, která vedla přes kožené kabátce prošívané kovem až po kvalitní ktoužková brnění.

Vikingové psali písmem zvané Runy, které bylo jednoduché a dalo se s ním psát do dřeva a kamenů. Domy byly pevné se silnou střechou, složeny z kamenů či dřeva a součástí domu bylo i ohniště poskytující teplo, světlo a pro úpravu potravy. Domy byly bez oken a bez komínů, proto šel dým ven dveřmi.

Ženy Vikingů se od nepaměti účastnily všemožných slavností a oslav. Směly volněvycházet, cestovat i přjímat mužské návštěvy. Severské ženy nikdy nepoznaly nesvobodu a závislost. Byly to ozdoby mužské společnosti, často měly vliv na mnohá jednání a nejednou kvůli nim tekla krev. Otcové ovšem střežili čest svých dcer, jako svou vlastní. Nic nesmělo jejich pověst poškodit. Tyto ženy byly také pobídkou k velkým činům.
Vikingové na válečné výpravě
Vikingové, vysocí okolo 170cm (na tehdejší dobu to bylo opravdu hodně), si hodně potrpěli na svůj vzhled. Věnovali se především svým strong>plnovousům, jež si pečlivě upravovali, splétali do copánků, ozdobovali korálky a dalšími ozdobami. Vlasy nosili buďto dlouhé, nebo krátké, sčesané dozadu, kryli je povětšinou koženou čapkou.
Viking
Odin, král severských bohů