Ars longa, vita brevis

Typy seppuku

6. května 2007 v 15:18 |  Samurajové
Džúnši

Jednalo se o akt následování pána ve smrti. Posledním slavným případem se stalo džúnši generála Maresua Nogi, který v roce 1912 následoval ve smrti svého pána, císaře Meidži.

Kanši

Seppuku jako pokárání svého pána. Používalo se v případě, kdy všechna ostatní upozornění na nevhodnost pánova chování selhala. Samuraj nikdy nemohl výčitky projevovat přímo. Snad nejzářnější příklad kanši provedl Nakacukasa Kijohide Hirate, který tak učinil roku 1553 jako nesouhlas s chováním svého pána, Nobunagy Ody.

Fúnši

Ukončení svého života jako výraz znechucení nastalou situací. Vůbec posledním známým případem, který by se dal charakterizovat jako Kanši (případně Fúnši) bylo seppuku spisovatele a dramatika Mišimi Jukia který 25. listopadu 1970 spáchal seppuku před ústředím Japonských sebeobranných sil, když velitelé odmítli vyslyšet jeho řeč o nutnosti znovunavrácení hrdosti japonské armádě (podle článku 9 japonské ústavy Japonci nesměli provozovat útočnou armádu a účastnit se zahraničních konfliktů).

Sókocu-ši

Sebelikvidace v bezvýchodné situaci. Příkladem může být seppuku generála Takedových vojsk, Kansukeho Harujuki Jamamota, který těžce raněný provedl seppuku v obleženém hradě.

Karóši

Smrt následkem přepracování. Častý jev zejména v japonských firmách.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.