Ars longa, vita brevis

Záhada prázdného sarkofágu

31. května 2007 v 16:59 |  Starý Egypt
G. A. Reisner učinil se svou expedicí roku 1925 překvapivý objev. Při fotografování zcela náhodně zapadla fotografovi výpravy noha stativu do štěrbiny ve sklaním podloží. Během následného výzkumu se ukázalo, že jsou zde uloženy kamenné bloky, které zakrývají nějakou šachtu. Nejprve byly odryty schody a potom chdoba vedoucí k zablokované vlastní šachtě. V hloubce 9 m byl do skalní stěny vytesán výklenek, v němž se našla lebka a tři nohy mladého vola, což svědčilo o rituálu prováděném při ukládání vznešeného zemřelého do hrobky. Po dvou týdnech se dospělo až do hloubky 25 m, kde se nacházel zazděný vchod do pohřební komory. Již tehdy bylo zřejmé, že by se mělo jednat o nedotčený hrob člena rodiny stavitele největší egyptské pyramidy. V místnosti byl spatřen alabastrový sarkofág, pozlacený nábytek s toaletními předměty, kamennými nádobami, keramikou a dalšími předměty.

V únoru 1926 byl v hrobce nalezen hieroglyfický nápis zmiňující matku krále Horního a Dolního Egypta, Hetepheres I., matku Chufua.
Zbývalo už jen otevřít dvě tuny vážící sarkofág. Vše nasvědčovalo tomu, že přítomní egyptologové a vybraní hosté budou moci dne 3. března 1927 pohlédnout do tváře slavné královny žijící před 4 500 lety. Jaké však bylo jejich rozčarování, když i tento sarkofág byl prázdný. Bylo to vysvětleno přerušeným vyloupením hrobky a zničením mumie, tak byla převážná část pohřební výbavy neporušena. Panovník Chufu, jenž nebyl informován o zneuctění hrobky své matky Hetepheres, nechal v tajnosti přenést její pohřeb do neobyčejně hluboké šachty poblíž pyramidy v Gíze. Přitom šlo o natolik rychlouakci, že řemeslníci dokonce zapomněli své měděné pracovní nástroje v hrobce. Odpovědní úředníci se zřejmě obávali toho, aby se Chufu nedověděl, že do hrobky ukládají prázdný sarkofág.

Do muzea v Káhiře byly převezeny sarkofág, královnino lůžko, křeslo, nosítka, baldachýn, skřínku s dvaceti stříbrnými náramky vykládanými karneolem, tyrkysem a lapisem lazuli, měděné a zlaté toaletní předměty. Krásný a vkusný dřevěný nábytek zdobí zlaté pásy se jménem a tituly královny Hetepheres - matky stavitele prvního divu světa.
http://www.egiptomania.com/arte/tumbas/guiza/hetepheres/hetepheres13.jpg




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.